Každý křesťan, totiž, jejichž četné příklady nám doposud předkládala Tradice Církve, přijme Boží lásku a podle ní, pak žije v rámci daných pravidel ve společnosti. Ve sporných případech se řídí svým svědomím. Buď přežije, při zachování Boží lásky a Kristových zásad nebo ne. V dnešní době křesťané v našich zemích poznávají Boží vůli, že dodržují vše, co Pán přikázal v rámci své společenské, většinou placené role. To jsou jeho mantineli. Odsud tam a odtamtud sem. A v něm být křesťanem. Nějaké zaměstnání, společností uznávaná a ohodnocená role, a v ní, se snaží žít jako křesťan. Ale je toto úplná Boží vůle? Co když člověk jako první chce odevzdat Bohu svou vůli v hledání role podle Božích požadavků Božího Království?

Prakticky, když chci, co nejlépe poznat, zda plním Boží vůli, veškerá tradice katolické Církve nám říká: vymodli si povolání, poslání, (což je většinou nějaká role společensky uznaná, ohodnocená, nebo aspoň o to musí člověk usilovat - např. nové i žebravé řády museli žádat o svolení papežem), pak toto poslání plň podle Ježíšových přikázání nanejvýše vzorně: tj.: plnit Desatero, Ježíšova přikázání, tj. aktuálně Církevní přikázání, + vzorně plnit povinnosti svého stavu a povolání. PŘESTO ZŮSTÁVÁ JEŠTĚ VELKÁ ČÁST ČASU, KDY NEVÍM, ZDA PLNÍM BOŽÍ VŮLI, NEHLEDĚ NA TO, ZDA SI MOHU BÝT JISTÝ, ZDA TO, CO JSEM SI VYBRAL, JE BOŽÍ VŮLE?

Prakticky, jednoduše, pokud použiji všechny dosavadní dostupné nástroje Historie Církve sv.-pravé, tak asi každý považuje za nejlepší způsob, jak najít a plnit Boží vůli následovně: plnit svědomitě a věrně povinnosti svého stavu, svého povolání, dodržovat nějaký denní řád, Desatero, Církevní Desatero, Učení Kristovo, neustále se v něm vzdělávat, a naslouchat vnuknutím Ducha Svatého a Anděla strážce. - tak nejlépe poznám, že jdu správným směrem, že plním Boží vůli. Protože odmítnutí pro Boží Království budou ti, co neplnili Boží vůli. Takže plnění Boží vůle je velmi zásadní pro spásu. (Ponecháme-li stranou zrychlující se čas, který Pán dopustil, asi právě proto, ab\ychom k vyšší duchovnosti došli, zjištěním, že výše uvedené se plnit prostě již nedá,ve stejném časovém úseku,ani jako mučedníci)

Proto zde začíná být stále více místa pro: větší duchovnost, jak nás Panna Maria vyzývá ustavičně, v mnoha poselstvích,doslova: k větší duchovnosti, buĎte více duchovní, stále říká(jak,máme, když pravidla křesťanského života jsou stále stejná a plnit více,už nemohu?), A Tak nezbývá než: dát prosotor: Novému Božímu dílo a:
Jan21,
25 Je ještě mnoho jiného, co Ježíš učinil; kdyby se mělo všechno dopodrobna vypsat, myslí, že by celý svět neměl dost místa pro knihy o tom napsané.

1 Tesalonickým 5

18 Za všech okolností děkujte, neboť to je vůle Boží v Kristu Ježíši pro vás.
19 Plamen Ducha nezhášejte,
20 prorockými dary nepohrdejte.
21 Všecko zkoumejte, dobrého se držte;
22 zlého se chraňte v každé podobě.
23 Sám Bůh pokoje nechť vás cele posvětí a zachová vašeho ducha, duši i tělo bez úrazu a poskvrny do příchodu našeho Pána Ježíše Krista.
24 Věrný je ten, který vás povolal; on to také učiní.
25 Bratří, modlete se i vy za nás!